vyhledat> | domů>

 

Zcela nové možnosti pro komplexní zkoumání germánských sídlišť nabízejí principy tzv. multi-agentního modelování. Metoda vznikala v prostředí sociálních věd, kde umožnila hlubší zkoumání různých komplexních společenských jevů, jako je vnitřní dynamika a chování davu, kooperace či prostorová segregace menšin ve městech. Úspěšné využití však metoda našla také např. také ve fyzice, chemii či biologii, kde umožňuje simulaci různých procesů. Princip metody spočívá ve využití tzv. agentů, autonomních entit s předdefinovaným chováním (soubor reakcí a interakcí mezi „agenty“ a jejich prostředím). Předpoklady pro modelování se zároveň opírají o tzv. teorii systémů. Tento konstrukt pracuje se systémy složenými ze vzájemně propojených částí, které jako celek vykazují více vlastností, než jen pouze ty zjevné při zkoumaní vlastností jednotlivých částí systému. Přirozeně se nejedná o snahu substituovat tak složitý komplexní systém, jakým je lidská mysl, avšak dosavadní zkušenosti potvrzují přítomnost struktur a pravidelností v chování lidských komunit. Právě archeologická (artefaktová a ekofaktová) data obsahují celou řadu zásadních informací pro vytváření simulačních modelů. Zároveň se množství vstupních dat zakládá na přírodních danostech (např. distribuce a vývoj biotopů, rychlost růstu, geomorfologie). Testování různých ekonomických modelů a subsistenčních teorií komunit a jejich areálů má pro další poznání germánské sídlištní struktury a fungování sídlišť samotných velký potenciál. Simulace podobného komplexního systému umožňuje integrovat a synchronizovat různé charakteristiky systému (demografie, produkce, spotřeba, dostupnost přírodních zdrojů) v čase. Zásadním produktem je ale hlavně interakce těchto proměnných vytvářející nové struktury, tzv. emergence. Mimo jiné lze např. testovat stabilitu takovýchto systémů (komunitních areálů) a jejich citlivost a adaptabilitu na různé změny, jejichž charakter lze věrohodně modelovat (klimatické výkyvy, epidemie apod.).

 

Prostředí multiagentní simulace programu NetLogo. Testovány jsou hypotézy nároků na obživu a podmínky jejího zajištění v lokálním kontextu přírodních podmínek (geologie, pedologie, hydrologie). Směrem zleva jsou zobrazeny ovládací prvky a nastavení simulace, geografické zobrazení simulovaného systému a grafy zaznamenávající průběh simulace.

 

Další vhodný předmět aplikace multi-agentního modelování představuje okruh strategicko-logistických otázek spojených s pobytem římské armády na území mimo provincie. Různé algoritmy pro simulaci průchodu fyzickou krajinou umožňují zohlednit některé významné předpoklady (preference různých typů krajiny, nižší míra průchodnosti údolních niv apod.) a následně verifikace vzniklých tras vůči evidovaným dokladům přítomnosti římského vojska napomáhají definovat základní strategické koncepce římského vojenského velení. Výhodou tohoto druhu modelování oproti analýzám GIS je jejich dynamičnost umožňující reagování různých komponent systému na vývoj jednotlivých jejich součástí a přírodního prostředí (např. sídlištní struktura a demografie místních populací, sezónní oscilace klimatu apod.). Dalším zásadním hlediskem pro řešení celého komplexu otázek pobytu římské armády na našem území je zásobování. Objem spotřeby a nároky na plynulost a efektivitu forem zásobování mohou být pro různé hypotetické scénáře (různá velikost kontingentu) právě tímto způsobem vhodně testovány.